CZ / EN

Historie gramofonů a gramodesek

Historie gramofonu a gramofonových desek

V roce 1877 Thomas Alva Edison zaregistroval svůj nový vynález Phonograf jako zařízení pro nahravání a reprodukci zvuku. Jednalo se o předchůdce gramofonu, kde se nahrávka zaznamenávala do drážek na voskové fólii a následně stejným způsobem přehrávala. Tento způsob záznamu vydržel až do roku 1888, kdy tento vynález jako první upravil Emile Berliner, který voskový váleček nahradil kulatou deskou dodnes známou jako gramofonová deska.

 

Sériová výroba vinylů

První sériově vyráběné gramofony od společnosti Victor měly ve spodní části otevírací dvířka, kterými se regulovala hlasitost poslechu nebo také známou „tubu“ která poskytovala ještě lepší hlasitost a reprodukci gramofonových nahrávek. Počáteční materiál na výrobu gramofonových desek byl také včelí vosk, který byl ovšem postupem času nahrazován šelakem a dalšími materiály s lepší životností. S nástupem průmyslové revoluce a elektrifikace byl v roce 1925 uveden na trh první elektrický zesilovač a mikrofon, který umožnil rozvoj gramofonového odvětví do současné podoby.


Proč poslouchat hudbu na gramofonových deskách?


Gramofonová deska má svůj specifický zvuk a dynamiku a proto zůstala jako v oblibě i v dnešní digitální době. Je to prakticky jediné médium, které je schopno při ideálních skladovacích podmínkách zachovat záznam zvuku v původní kvalitě a to prakticky po celou dobu životnosti plastu, která se dle současných výzkumů a předpokladů počítá minimálně na stovky let. Žádný jiný magnetický ani digitální způsob záznamu zvuku takovou neživotností nedisponuje. Proto je u gramofonové desky důležité jak kvalitně bylo postupováno při její výrobě od studia až po samotnou výrobu v lisovně, aby bylo její archivování smysluplné.

 

Opotřebování gramodesek

Samozřejmě, že se gramofonové desky při přehrávání časem opotřebují a kvalita záznamu zvuku se zhoršuje, ale počet cyklů při použití kvalitní přenosky s diamantovým hrotem je poměrně velký - až v řádech stovek přehrání než dojde k výraznému snížení kvality záznamu. Ovšem u většinu posluchačů gramodesek a vynilových příznivců se nejedná pouze o dobu archivace a kvalitu zvuku, ale i o kulturu srovnatelnou s kulturou knižní. Na gramodesku si můžete fyzicky sáhnout, ohodnotit grafické zpracování a také se povětšinou v průběhu poslechu i na obalu nebo v přiloženém bookletu něco dočíst o autorovi, textech což může také rozšířit Vaše hudební obzory.

Další výhodou gramofonových desek je to, že většinu originálních nahrávek pod rok vydání 1979 naleznete zpravidla pouze na gramofonech deskách nebo magnetických páskách. Ty nejznámější nahrávky byly samozřejmě převedeny později do digitálních formátů, ale to je pouze zlomek hudby, kterou můžete v dějinách hudebního průmyslu nalézt.

 

Poradna Phono.cz

Údržba gramofonu

Nastavení gramofonu

Rozdělení gramofonů podle druhu pohonu

Gramofony podle užitné hodnoty

Typy gramofonových ramének

 

Dále čtětě:

O gramodeskách

O gramofonových přenoskách